V roce 2016 se psalo o Zemanově puči v Exekučním mementu

08.03.2018 21:36
ÚSTAVNÍ SOUD ZABLOKOVAL SYSTÉMOVÉ ZMĚNY V EXEKUCÍCH. VLÁDA ČR JE V KONCÍCH.
aneb
EXEKUČNÍ MEMENTO

V Brně dne 14.ledna 2016

Pokud nedoložíme významnost ústavní stížnosti pro společnost, Miloš Zeman vyčká na uplynutí lhůty a dokoná svůj puč z roku 2013. Svrhne Sobotkovu vládu a dosadí zpět do ministerských pozic svoje kumpány.

V pondělí 11.1.2016 mně byla doručena odpověď z Úřadu vlády na moji žádost o doložení společenské významnosti ústavní stížnosti dle § 75 odst. 2) zákona o Ústavním soudu.
Mé žádosti Úřad vlády ČR nemůže vyhovět z časových důvodů.
Pouze projednáním ústavní stížnosti spisové značky I.ÚS 2956/15, která je podložena právním rozborem Exekučního řádu a dalšími důkazně podloženými argumenty, je možné učinit závěry, na jejichž základě je možné učinit komplexní systémové změny v exekucích.

Ústavní soud stížnost odmítl v senátu a ve velice krátké době koncem listopadu 2015.

Na můj dotaz, zda si Ústavní soud uvědomuje, že svým rozhodnutím může vyvolat krizi ústavních mocí, mně tajemník pana Rychetského odpověděl, že toto zřejmě nebylo bráno v úvahu.
Tajemník pana premiéra Sobotky, Petr Šelepa, mně telefonicky v prosinci 2015 potvrdil moji úvahu o zneužití této informace prezidentem republiky Milošem Zemanem k dokonání puče z roku 2013. Čímž dojde k pádu současné vlády Bohuslava Sobotky a k návratu lidí z okruhu Miloše Zemana na ministerské posty. V současné době, kdy si Miloš Zeman zahrává s radikálním extremismem, je postoj Bohuslava Sobotky velmi nezodpovědný.

V současné době běží lhůta k doložení společenské významnosti ústavní stížnosti, načež mohu tuto stížnost podat opětovně.

Doložení společenské významnosti je možné několika způsoby:
a) Doložením stanoviska Úřadu vlády ČR o potřebě projednání ústavní stížnosti za účelem získání nálezu pro komplexní systémové změny v exekucích.
b) Tlakem lidí a organizací formou dotazů na Ústavní soud o potřebě projednání ústavní stížnosti.

Miloš Zeman. Mým prezidentem není a nikdy nebyl. Nevěřím mu. Byť jsem ho do prezidentského úřadu v druhém kole volil, na což nejsem pyšný. Ostatně neměl jsem v té době tolik informací jako dnes a pořád byl lepší volba, protože u levicově smýšlejícího kandidáta je vyšší předpoklad, že bude naslouchat lidem, než pravicově smýšlející protikandidát. V tomto případě to byl navíc špatně jazykově vybavený Karel Schwarzenberg.

Miloši Zemanovi nevěřím ze dvou závažných důvodů.

První se týká exekucí.
Podle historie vzniku Exekučního řádu to byl Miloš Zeman, tenkrát ještě předseda vlády, na jehož popud vznikla současná podoba tohoto zákona, kterou ostře kritizuji pro bezpečnostní riziko a protiústavnost.
Bezpečnostní riziko spočívá v tom, že umožňuje Zemanovým bývalým stranickým kolegům z KSČ pokračovat v jejich činnosti v potlačování základních lidských práv.
Exekutoři mají přístup k utajovaným informacím a nemusí mít bezpečnostní prověrku. Stejně jako kancléř prezidenta Vratislav Mynář.
Zeman i Mynář se dostali na Pražský hrad prostřednictvím významných sponzorských darů od exekutorů a insolvenčních správců.

Druhý důvod se týká imigrace.
Kdo umí vyhledávat na internetu, tak zjistí, že o této migraci se mluvilo již před pěti léty v roce 2010. Kdo jiný by měl mít nejvíce informací od bezpečnostních zpravodajských služeb, když ne jejich vrchní velitel!? Vrchním velitelem je prezident. Tedy opět Miloš Zeman. Takže zákonitě musí být ve věci imigrace hodně informován..

Zdroj a celý text zde: https://revoluce-za-2000.webnode.cz/exekucni-memento/

Krize ústavních mocí

Zpět

Podporujeme:

Revoluce za dva tisíce